Laškující geront

26. duben 2017 | 20.16 |

Včera jsem šla zaplatit pokutu za jízdu na černo. Ano ano, každý máme svá temná tajemství...

Přijdu na přepážku, předám občanku a čekám. Samozřejmě je mi trapně a stydím se. Jakýsi iracionální pocit vnitřní morálky.
Za přepážkou sedí starší pán. Mrkne na občanku, mrkne na mě, pak do počítače a zase na mě.

"No no nooo, víte, že jste tu pokutu dostala už skoro před dvěma lety?", káravě se na mě podívá.

"Jéje, to to utíká, viďte?", očima hledám, kam se schovat. Stočit se do klubíčka, pažemi si obejmout kolena a kývat se sem a tam.

"Taková mladá a hezká. Stydíte se aspoň?"

Uvažuju, jestli ho tvrdě odpálkovat hned, ale je mi ho líto. Je mi hrozně líto starých lidí, fakt.

"Ukažte, jak se stydíte," pokračuje laškovně stařík. Zjevně se za přepážkou hodně, hodně nudí.

"Já se stydím uvnitř, víte. Hrozně moc. Je mi trapně. Ostuda. Dobře mi tak. Už se to nestane, slibuju."

Moje vrozená submisivita mě opět zradila. Mrcha. Udělala ze mě malou holku, která dostává vynadáno. Psa, který je kárán.

Ale dědka to evidentně uspokojilo. Potěšeně mlaskl, vzal si peníze, vrátil mi občanku a propustil mě.

Že já mám vždycky štěstí na tyhle samozvané seladony těsně před smrtí...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Laškující geront rebarbora®pise.cz 27. 04. 2017 - 18:06
RE: Laškující geront hroznetajne®pise.cz 30. 04. 2017 - 13:26