Pravidelná večerní chvilka úzkosti

8. duben 2016 | 22.50 |

A tak zase myslím na to, že je se mnou něco špatně. Další projížďka soukromým peklem v mé hlavě začíná. A bezpečnostní pásy (nebo snad dokonce brzdy, cha!) už dávno nefungují. Pokud vůbec někdy fungovaly.

Jsem asociál. Dřív jsem byla dobrovolnej a hrdej asociál, dnes je z toho jeden z mých osobních démonů. Většinu volného času trávím (ne)dobrovolně sama. A pak mám výčitky, že jsem asociál a většinu volného času trávím sama. Mám ráda samotu, ale stále častěji se mi do ní vkrádá osamocenost.

Mám přátele, kamarády a známé, se kterýma se můžu vidět, kdybych chtěla. Ale často mě vyčerpá už jen pomyšlení na setkání s lidma a s tím související sociální interakci. Raději hodiny trávím čuměním na filmy, seriály a jiné své závislosti (hodné pubertální a možná snad ještě adolescentní holky) a sama před sebou to svádím na únavu. Což by bylo ok, kdyby mi nebylo tolik, kolik mi je.

A pak mi zase hlavou běží myšlenky, že je něco špatně. Že je všechno špatně. Že já jsem špatně.

Měla bych mít stálého přítele, manžela, děti. Měla bych se starat o rodinu jako normální dospělá holka v mém věku. Ale já jsem se zacyklila a posledních pár let se toho moc nezměnilo. A poslední dobou mě napadá, jestli se vlastně někdy vůbec něco změní. Dřív, než mi hrábne úplně a než se přede mnou nadobro zavřou vrata do "normálního" (rozuměj adekvátního mému věku) života.

Že by biologické hodiny? V tom případě ale moje tělo zapomnělo oznámit mému mozku, že už mi není dvacet.

Někdy to neřeším, jindy z toho mám stavy úzkosti. Já jsem se zasekla, ale čas kolem mě běží dál. Občas si s hrůzou uvědomím, kolik mi je. Kam se sakra poděly všechny ty roky? Asi nechci být ve věku, kdy se mě lidi začínají ptát na děti a rodinu. Ale zároveň už chci ten "normální život". Cítím to někde hluboko uvnitř. Protože pak bude všechno v pořádku a v pohodě. Já budu v pořádku a v pohodě. Konečně. Že jo? Že jo?!

A co že je nového? Jo - založila jsem si další blog.

Jmenuje se to Píše.cz nebo tak nějak.

Dala bych si panáka. Nebo práska. Nebo lajnu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Pravidelná večerní chvilka úzkosti rebarbora®pise.cz 09. 04. 2016 - 10:28
RE: Pravidelná večerní chvilka úzkosti hroznetajne®pise.cz 09. 04. 2016 - 10:42